Existuje řada „vydavatelů“, kteří zneužívají princip Open Access ke svému obohacení. Tito „vydavatelé“ vytvářejí podvodné či pseudovědecké publikace a časopisy, jejichž primárním účelem je vybírání autorských poplatků. Pro predátorské časopisy či publikace je charakteristické, že neprocházejí kvalitním recenzním řízením a nedochází k ověřování/potvrzování uvedených informací recenzenty. Články publikované v těchto časopisech zpravidla nemají vysokou odbornou kvalitu a ve vědecké komunitě nebývají tyto časopisy vnímány jako důvěryhodné. 

Základní návod k ověření důvěryhodnosti časopisu poskytuje průvodce na stránce Vím, kde publikuji, případně původní verze Think. Check. Submit.  

Základní návod k ověření důvěryhodnosti konference poskytuje průvodce na stránce Think. Check. Attend.  

K tématu vyšlo mnoho článků, zajímavý přehledový článek vyšel v prosinci 2019 v časopise Nature.

Aktualizovaný seznam predátorských časopisů je možné nalézt například na webu https://www.openacessjournal.com.

Charakteristické znaky predátorských časopisů

• Žádné či pouze fiktivní recenzní řízení.
• Rychlé publikování článku (v řádu několika dní od zaslání článku vydavateli) 
• nedodržování publikačních standardů.
• Agresivní a vtíravá politika vydavatelů (zasílání e-mailů autorům, zvaní do redakčních rad a na konference jako key–note speaker). 
• Nejasné informace ohledně autorských poplatků (výše poplatků často sdělována ex post).
• Názvy časopisů jsou často zaměnitelné s jejich prestižními protějšky, např. přehození slova v názvu, přidané slovo, předložka nebo člen. 
• Příliš obecné názvy časopisů. 
• Uvádění jmen známých vědců v redakčních radách bez jejich vědomí. 
• Stejná redakční rada pro více časopisů jednoho vydavatele. 
• Neexistující nebo nepřesné kontaktní údaje (obecné emailové adresy, kontaktní formuláře, fiktivní adresa společnosti nebo jen P.O. BOX). 
• Zavádějící indexace časopisu (nepravdivá indexace, indexy nízké úrovně nebo formální seznamy).  
• Fiktivní metriky nebo lživá tvrzení o výši impakt faktoru a indikátorech ve Scopusu. 
• Velké množství plagiátů. 

Typy publikací s možným predátorským jednáním:

• Samostatné časopisy 
• Kolekce časopisů jednoho vydavatele 
• Konference (samotné akce nebo také sborník publikovaný např. v predátorském časopise) 
• Knihy – vydavatelé typu tzv. vanity press (vydání na zakázku), kde autor platí za publikování knihy, nicméně vydavatel nezajistí běžné redakční práce

Například Lambert Academic Publishing, součást Omniscriptum Publishing Group (dříve VDM Verlag Dr. Müller), nejčastěji oslovuje absolventy s nabídkou publikování závěrečné práce. Princip je stejný jako u časopisů – chybějící kontrola kvality, vysoké náklady, nízká čtenost, nemožnost následně výsledky publikovat u seriózního vydavatele.  

Proč jsou predátorské časopisy „nebezpečné“?

Časopisy neprojdou kvalitním recenzním řízením. Jejich obsah je diskutabilní, publikované informace nemusí být důvěryhodné, mohou obsahovat i závažné chyby nebo zavádějící závěry.

Autor nedostane své výsledky k požadované vědecké komunitě, čtenost a citovanost takových časopisů je diskutabilní.

Protože jsou výsledky již publikované/zveřejněné, není možné je využít znovu pro seriózní časopis.

Diskuse s takovým vydavatelem ohledně stažení (popř. opravy) článku nebývá úspěšná.

Autor spojí své jméno s nedůvěryhodným vydavatelem, což snižuje jeho reputaci. Časopis zůstává dohledatelný a „není cesty zpět“.

Možnosti odhalení predátora a ověření kvality časopisu

• Ověření uváděné hodnoty impact faktoru v rejstříku Journal Citation Reports databáze Web of Science; případně ověření indexace časopisu v databázi Scopus nebo ERIH+. 
• Kontrola časopisu podle ISSN v registruROAD. 
• Ověření, zda časopis není uveden na Beallově seznamu (Beall’s List -  archiv)predátorských časopisů. Důležitá poznámka: poslední aktualizace Beallova seznamu proběhla v lednu 2017, kdy byl blog zrušen. 
• Časopisy napodobující identitu odborného časopisu (hijacked journal – archiv) naleznete zde. 

Příklady některých predátorských praktik

1. Zavádějící metriky
   • Advance Science Index 
   • Eurasian Scientific Journal Index (ESJI) 
   • Global Impact Factor 
   • General Impact Factor 
   • Impact Factor Services for International Journals (I.F.S.I.J.) 
   • IndexCopernicus 
   • Journal Influence Factor 
   • Universal Impact Faktor 
     
     
2. Zaměnitelné identity

   Predátor	Originál
   The International Journal of Engineering and Science	International Journal of Engineering Science
   Veliger	The Veliger
   Journal of Environmental & Analytical Toxicology	Journal of Analytical Toxicology

   
   
3. Odcizená identita

   Predátor: ARCTIC Journal (https://arcticjournal.org/index.html) 

   Originál: ARCTIC Journal (https://arctic.ucalgary.ca/about-arctic-journal)  

Predátorské konference 

Stále častěji se také můžeme setkat s pořádáním predátorských konferencí, jejichž hlavním účelem je vybírání konferenčních poplatků. Pozvánka na takovou konferenci se často podobá spíše nabídce cestovní kanceláře než pozvánce ke sdílení odborných informací. Základní znaky predátorských konferencí naleznete na https://kuk.muni.cz/vyuka/materialy/predatori/. 

Zdroje k tématu predátorských časopisů

PLANKOVÁ, Jindra. Informační predátoři a jiná řešení. In: INFORUM 2016: 22. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-07-01]. ISSN 1801-2213. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2016/plankova-jindra.pdf. 

PLCH, Lukáš a Jiří KRATOCHVÍL. Predátorské časopisy [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2016 [cit. 2016-07-01]. Dostupné z: https://www.academia.edu/25306033/Predátorské_časopisy.

Predátorské časopisy. Ústřední knihovna ČVUT [online]. c2010 [cit. 2016-07-01]. Dostupné z: https://knihovna.cvut.cz/podpora-vedy/publikovani/predatorske-casopisy. 

Akademická knihovna Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích je členem konsorcia CzechELib. Národní centrum CzechELib zajišťuje pro celou výzkumnou a vzdělávací komunitu České republiky nákup klíčových elektronických zdrojů, pečuje o jejich správu včetně statistik využívání a podporuje i publikování v režimu otevřeného přístupu. Národní centrum spadá pod Národní technickou knihovnu a jeho vybudování bylo podpořeno z evropského Operačního programu výzkum, vývoj, vzdělávání.

CzechELib je součástí projektu Národního centra pro informační podporu výzkumu, vývoje a inovací, který je realizován za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Centrum zajišťuje pro své členy především:

• Podporu při využívání publikačních částí smluv (agenda Open Access).
• Výběr elektronických informačních zdrojů (EIZ) pro centrální podporu.
• Realizaci výběrových řízení na dodavatele EIZ.
• Sjednání licenčních smluv a vlastní nákup EIZ.
• Podporu členským institucím při zpřístupnění a využívání pořízených EIZ.
• Podporu členským institucím pro zpracování bibliometrických analýz.
• Správu a vedení statistik využívání zdrojů.

Více podrobností naleznete na webových stránkách:

CzechElib

Národní centrum pro informační podporu výzkumu, vývoje a inovací

Jako člen CzechElib máme u několika vydavatelů vyjednánu slevu nebo úplné odpuštění poplatků za publikování v otevřeném režimu. To platí pouze pro korespondující autory z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Případný poplatek (APC – Article Processing Charge) za publikování hradí Akademická knihovna systémem tzv. tokenů. Instrukce jednotlivých vydavatelství pro publikující autory naleznete na stránce Národní technické knihovny.

Tokeny Akademické knihovny pro úhradu publikačních poplatků u jednotlivých vydavatelství v roce 2024.

Stav k 25. 4. 2024 – pozor, počty jsou orientační a mohou se v době mezi aktualizacemi měnit!

Springer: k dispozici 2 tokeny

Taylor & Francis: k dispozici 1 token

Wiley: k dispozici 14 tokenů

Oxford University Press: k dispozici neomezený počet

Tipy pro autory: Jak publikovat v režimu Open Access

Před publikováním si zkontrolujte, že:

1. Vaše instituce je součástí transformační smlouvy s vydavatelstvím (lze dohledat ZDE)
2. Jste korespondenční autor (používejte e-mailovou adresu své instituce, pro některá vydavatelství by jiná mohla být problém)
3. Časopis je v seznamu oprávněných titulů (ZDE je ke stažení seznam ve formátu .xlsx), navíc podle TOHOTO PŘEHLEDU můžete identifikovat typ časopisu.
4. Typ článku a datum přijetí jsou v pořádku
5. Vaše instituce má volný token k úhradě poplatku za publikování (APC)

Vydavatelství Oxford University Press

Největší univerzitní vydavatelství na světě a po Cambridge University Press druhé nejstarší – bylo založeno roku 1586. Je součástí Oxfordské univerzity a v posledních 400 letech vydává především vědecké práce, hudební partitury a učebnice. Navíc je hlavním redaktorem slovníku Oxford English Dictionary. Stávající smlouva pro publikování v režimu Open Access je platná do 31. prosince 2025.

Počet tokenů pro autory z Jihočeské univerzity není omezen.

Lze publikovat články typu Research Article, Review Article, Brief Report, Case Report.

Oprávněné jsou všechny plně Open Access tituly a hybridní tituly, výjimkou jsou následující časopisy, které oprávněné NEJSOU:

• Astronomy & Geophysics
• Children & Schools
• Critical Values
• European Heart Journal Supplements
• Health and Social Work
• Holocaust And Genocide Studies
• Interactive Cardiovascular and Thoracic Surgery
• Itnow
• JNCI Monographs
• Journal of American History
• Journal of Computational Design and Engineering
• Journal Of The ICRU
• Music Theory Spectrum
• OAH Magazine of History
• Progress of Theoretical and Experimental Physics
• Reports of Patent, Design and Trade Mark Cases
• Shakespeare Quarterly
• Social Work
• Social Work Research
• The American Historical Review
• The Library¨
• The Year’s Work in Critical and Cultural Theory
• The Year’s Work in English Studies
• Translational Animal Science
• Western Historical Quarterly

Proces publikování řídí sám autor na webové stránce konkrétního časopisu. Při zaslání rukopisu musí korespondující autor použít institucionální e-mail (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.), po úspěšném recenzním řízení je přijat k publikování (“accepted”) a je předán produkčnímu týmu s unikátním ID.

Autor dostane uvítací e-mail s unikátním odkazem na licenční a platební systém (Author Services) a pokud identifikátor instituce (Ringgold ID) odpovídá oprávněné instituci (Jihočeská univerzita), obdrží autor druhý e-mail s instrukcemi, jak využít možnosti bezplatného Open Access publikování podle transformační smlouvy.

Po žádosti o Open Access má OA administrátor (Akademická knihovna) 7 dní na schválení požadavku. Vzhledem k neomezenému čerpání nemůže být důvodem pro zamítnutí vyčerpání limitu, ale jiná okolnost - např. autor již není členem oprávněné instituce.

Pozor: při zamítnutí žádosti o OA administrátorem instituce musí autor uhradit poplatek za publikování (APC)!

Vydavatelství Wiley

Americké vydavatelství působí od roku 1807 a zaměřuje se na akademické publikování a výukové materiály. Stávající smlouva s vydavatelstvím je platná do 31. prosince 2026. 

Počet tokenů pro JU je omezený (25 ročně), platí princip „first come first served“. Před zasláním článku doporučujeme kontaktovat Akademickou knihovnu JU s dotazem na možnost uplatnění tokenů.

Samozřejmě je možné zdarma publikovat v časopisech, které si předplácejí čtenáři (Subscription only journals).

V rámci Open Access lze publikovat v hybridních titulech, jejichž seznam najdete ZDE. Lze publikovat články typu Research Article, Review Article, Commentary, Case Study, Data Article, Education, Lecture, Method and Protocol, Perspective, Practice and Policy, Rapid Publication, Short Communication, Technical Note.

Detailní návod pro autory připravilo vydavatelství Wiley ZDE.

Pokud nakladatelství přijme článek k publikaci, autor je vyzván ke správě článku v systému Author Services. Nejprve vyplní všechny informace a pozornost věnuje vyznačení odpovědného korespondujícího autora (Responsible Corresponding Author) - ten může být jenom jeden, je odpovědný za podpis publikační smlouvy a jeho afiliace bude použita pro určení oprávněnosti využít tokenu v rámci transformační smlouvy. V případě, že má autor několik afiliací, musí uvést, kterou afiliaci chce použít pro uhrazení APC. Administrátor (Akademická knihovna) je automaticky vyrozuměn o požadavku a schválí publikování v případě, že autorova afiliace je v pořádku a tokeny pro příslušné období nejsou vyčerpány.

Pokud administrátor žádost zamítne, vydavatel autora kontaktuje a nabídne možnost publikovat tradičně (pro autora zdarma, článek bude za paywallem) nebo uhradit APC přímo, pokud má být článek publikován v režimu Open Access.

Video s návodem k publikování u Wiley (v angličtině) najdete ZDE.

Vydavatelství Taylor & Francis

Britské vydavatelství s tradicí od roku 1798 se zaměřuje na publikování nejkvalitnějších vědeckých poznatků. Stávající smlouva je v platnosti 31. prosince 2025.

Počet tokenů pro JU je omezený (3 ročně), platí princip „first come first served“. Před zasláním článku doporučujeme kontaktovat Akademickou knihovnu JU s dotazem na možnost uplatnění tokenů.

 V rámci Open Access jsou oprávněné všechny hybridní tituly, jejich úplný seznam naleznete na TÉTO STRÁNCE.

Lze publikovat články typu Article, Review, Research Article, Review Article, Report, Short Communication, Original Article.

Na publikačním portálu autor vyplní úvodní informace a zašle svůj text. Je nutné, aby prokázal svou afiliaci k JU – mailová adresa univerzity.  Administrátor (AK JU) je vyrozuměn o požadavku na přidělení tokenu a po kontrole autora token přidělí.

Vydavatelství následně komunikuje e-maily přímo s autorem: vyzve jej k vyplnění autorské smlouvy (APA), potvrzení správnosti metadat a autorství a k výběru licence. Následně je článek publikován.

Podrobný návod krok za krokem najdete na stránce CzechElib ZDE.

Vydavatelství Springer Nature

Springer je součástí německo-britského domu Springer Nature a je jedním z nejvýznamnějších vydavatelství na světě v oblasti přírodních věd. Stávající smlouva s CzechElib platí do 31. prosince 2025.

Počet tokenů pro JU je omezený (14 ročně), také zde platí princip „first come first served“. Před zasláním článku doporučujeme kontaktovat Akademickou knihovnu JU s dotazem na možnost uplatnění tokenů.

 Autoři členských institucí CzechElib mohou v režimu Open Access publikovat v hybridních titulech (POZOR, nikoliv v titulech BioMed Central, titulech Springer Open a Scientific Reports nebo Nature Communications).

Je možné publikovat články typu Original Paper (neboli Research Article), Review Article, Brief Communication, Continuing Education.

Podrobný tutorial, jak publikovat v režimu Open Access, naleznete ZDE.

Na webu vydavatelství autor vyplní úvodní informace a zašle svůj text. Po přijetí článku k publikování je autor požádán vydavatelem k podepsání smlouvy o publikování. Springer kontroluje afiliaci autora k instituci (JU) podle institucionální emailové domény v kontaktu, podle afiliace vybrané autorem (to je nejdůležitější parametr) a podle IP adresy, ze které vyplňuje smlouvu. Pokud je autorova instituce ověřena, typ článku je v seznamu oprávněných typů a časopis je v seznamu oprávněných titulů, pak se autorovi zobrazí informace o transformační smlouvě a autor se může rozhodnout, jestli bude pokračovat v publikování v režimu Open Access a odešle článek ke schválení. Autor následně musí podepsat svolení k publikování (Licence to Publish). Po schválení článku k čerpání tokenu administrátorem je článek publikován v režimu OA.

V případě zamítnutí článku administrátorem AK JU má autor možnost uhradit poplatek za publikování sám, nebo si zvolit publikování článku v klasickém režimu (článek bude za paywallem).

Video s návodem k publikování u Springer (v angličtině) najdete ZDE.

Gamifikace

Tematická „únikovka“ související se správou vědeckých dat (Research Data Management, zkráceně RDM): https://sites.google.com/vu.nl/datahorror/home na motivy tvůrců Lieke Mulder a Merel Talbi ve spolupráci tří nizozemských univerzit. Na univerzitě Vrije v Amsterdamu se tato hra v roce 2020 kromě online verze hrála i živě. Hra je opravdu skvělá, zkuste ji i vy! Ve hře najdete navíc i spoustu úžasných odkazů nejen ke správě dat, ale také k identifikátorům (trvalým) a mnoho dalšího. Neváhejte tedy!

Open Science: Praktická příručka pro (nejen) doktorandy

Anglický překlad publikace si můžete ve formátu pdf stáhnout ze stránky University College London ZDE.

DMP je dokument, který přesně popisuje „životní cyklus“ dat v průběhu celého projektu. Uvádí, jak budou data získávána, zpracována, analyzována, popsána, ukládána, sdílena a případně opakovaně využita. DMP specifikuje také metadata i veškeré etické a právní aspekty, dále úložiště dat a jejich zálohování a v neposlední řadě zodpovědné osoby a zdroje.

Cyklus efektivního zacházení s výzkumnými daty ilustruje následující obrázek:

© ELIXIR RDMkit

1. Plánování: nejenom plán práce s daty, ale plán celého projektu. Stanovení toho, s jakými daty budeme pracovat, pokud budou externí, jakou licencí jsou ošetřena, zda se jedná o data citlivá, jak a na jak dlouho budou archivována – a v neposlední řadě, jak bude práce s daty financována.
2. Sběr dat: Shromažďování například pomocí dotazníkového šetření, výstupy vlastních měřících přístrojů a podobně.
3. Zpracování: Může jít o sloučení dat, jejich převedení do jednotného formátu, vyčištění.
4. Analýza: Samotná vědecká práce s daty. V této fázi právě vzniká publikovatelný vědecký výstup. Jeho součástí jsou stále častěji také datové sady, na jejichž základě publikovaný článek vznikl.
5. Uchování: Pro potřeby sdílení a/nebo dalšího využití jsou data uložena do spolehlivého repozitáře. Jsou opatřena perzistentním identifikátorem (například DOI), aby na ně bylo možné jednoznačně odkazovat.
6. Sdílení: Díky identifikátorům se k datům dostanou ostatní uživatelé, aby si například ověřili publikované závěry nebo je porovnali s vlastními výstupy.
7. Opětovné využití: Uložená data jsou využitelná pro další výzkum, a to jak jejich původním autorem, tak dalšími vědci v daném oboru. 

   Více se lze o práci s životním cyklem dat dočíst ZDE. Nejedná se o jednorázovou akci, ale o dlouhodobý proces, který je nutno neustále sledovat a pečovat o něj po celý životní cyklus dat.

    

   Plánování práce s daty

   Na počátku projektu začíná proces, kdy plánujeme postupy a komunikaci životního cyklu dat, veškeré aktivity, spojené s nakládáním s daty v průběhu vědeckého výzkumu. Výsledkem plánování je živý dokument – Data Management Plan.

   Je to v první řadě pomocník pro všechny, kdo se na výzkumu podílejí, využitelný vždy, kdy je potřeba dohledat jakákoliv data nebo přesný postup jejich získání. Je užitečný tehdy, nastoupí-li do výzkumného týmu nový člen nebo se jakýmkoliv způsobem změní okolnosti výzkumného projektu.

   DMP může být povinností a podmínkou některých poskytovatelů financí (např. OP JAK, Horizon Europe nebo jiní donátoři), kteří požadují uchovávat, sdílet a publikovat data. Plán je také spolehlivý způsob, jak na konci projektu ověřit průběh i závěry výzkumu, proto je u některých poskytovatelů podmínkou předložit DMP na začátku, v průběhu i na konci projektu.

   DMP se však nemusí týkat pouze konkrétního projektu, ale jedná se i o zacházení s výzkumnými daty na úrovni celé organizace.

    

   Nástroje pro tvorbu Data Management Plan 

   Data Stewardship Wizard

   Vynikající a sofistikovaný online nástroj pro tvorbu DMP, na němž pracují také čeští vývojáři a jeho webovou stránku naleznete ZDE. Pomůže nejenom s formální tvorbou plánu, ale pohlídá, zda jsou data FAIR, postará se o jejich strojovou zpracovatelnost, umožní sdílení v rámci týmu a upozorní na případné konflikty. Je také dobře připraven na možné změny v průběhu projektu.

   Na webu ZDE je podrobná uživatelská příručka v angličtině. 

   DMPonline

   Zřejmě nejstarší nástroj pro tvorbu DMP. Webová aplikace má svou stránku ZDE a pracuje na bázi odpovědí na formulářové otázky. Na stránce ZDE jsou také veřejně dostupné ukázky plánů z různých předchozích projektů a ZDE jsou uváděny požadavky různých grantových agentur. Jsou považovány za neoficiální, proto je nutné ověřit je přímo u poskytovatelů financí.

   Argos

   Webová aplikace se stránkou ZDE a s podobným systémem tvorby DMP na základě odpovědí na otázky. Argos však navíc odděluje samotný plán projektu a popis datové sady, ta tak může být využívána i v jiných projektech. Argos je navíc propojen s OpenAIRE a EOSC a umožňuje ukládat DMP do repozitáře Zenodo (o repozitáři více ZDE). Příklady hotových plánů jsou například ZDE a datových sad potom ZDE

   Formát DMP

   Data Management Plan nemá pevně stanovenou závaznou formu. Lze využít různých šablon, které jsou volně k dispozici, například DMP Horizon (bilingvní text v MS Word / PDF) ZDE nebo DMP TA ČR (MS Word) ke stažení ZDE.