Predátorské časopisy

Existuje řada “vydavatelů”, kteří zneužívají princip Open Access ke svému obohacení. Tito “vydavatelé” vytvářejí podvodné či pseudovědecké publikace a časopisy, jejichž primárním účelem je vybírání autorských poplatků.

Pro predátorské časopisy či publikace je charakteristické, že neprocházejí kvalitním recenzním řízením a nedochází k ověřování/potvrzování uvedených informací recenzenty. Články publikované v těchto časopisech zpravidla nemají vysokou odbornou kvalitu a ve vědecké komunitě nebývají tyto časopisy vnímány jako důvěryhodné.

 

Základní návody:
 

Základní návod k ověření důvěryhodnosti časopisu poskytuje průvodce na stránce Vím, kde publikuji , případně původní verze Think. Check. Submit.

Základní návod k ověření důvěryhodnosti konference poskytuje průvodce na stránce Think. Check. Attend.

K tématu vyšlo mnoho článků, zajímavý přehledový článek vyšel v prosinci 2019 v časopise Nature.

 

U jakých typů publikací lze narazit na predátorské jednání?
 
  • Samostatné časopisy
  • Kolekce časopisů jednoho vydavatele
  • Konference (samotné akce i sborník publikovaný např. v predátorském časopise)
  • Knihy - vydavatelé typu tzv. vanity press (vydání na zakázku), kde autor platí za publikování knihy, nicméně vydavatel nezajistí běžné redakční práce. Např. Lambert Academic Publishing, součást Omniscriptum Publishing Group (dříve VDM Verlag Dr. Müller) - nejčastěji oslovují absolventy s nabídkou publikování závěrečné práce. Princip je stejný jako u časopisů - chybějící kontrola kvality, vysoké náklady, nízká čtenost, nemožnost následně výsledky publikovat u seriózního vydavatele.

 

Proč jsou predátorské časopisy "nebezpečné"?
 
  • Časopisy neprojdou kvalitním recenzním řízením. Jejich obsah je diskutabilní, publikované informace nemusí být důvěryhodné, mohou obsahovat i závažné chyby nebo zavádějící závěry.
  • Autor nedostane své výsledky k požadované vědecké komunitě, čtenost a citovanost takových časopisů je diskutabilní.
  • Protože jsou výsledky již publikované/zveřejněné, není možné je využít znovu pro seriózní časopis.
  • Diskuse s takovým vydavatelem ohledně stažení (popř. opravy) článku nebývá úspěšná.
  • Autor spojí své jméno s nedůvěryhodným vydavatelem, což snižuje jeho reputaci. Časopis zůstává dohledatelný a "není cesty zpět".

 

Charakteristické znaky predátorských časopisů

  • žádné či pouze fiktivní recenzní řízení
  • rychlé publikování článku (v řádu několika dní od zaslání článku vydavateli)
  • nedodržování publikačních standardů
  • agresivní a vtíravá politika vydavatelů (zasílání e-mailů autorům, zvaní do redakčních rad a na konference jako key–note speaker)
  • nejasné informace ohledně autorských poplatků (výše poplatků často sdělována ex post)
  • názvy časopisů často zaměnitelné s jejich prestižními protějšky, např. přehození slova v názvu, přidané slovo, předložka nebo člen
  • příliš obecné názvy časopisů
  • uvádění jmen známých vědců v redakčních radách bez jejich vědomí
  • stejná redakční rada pro více časopisů jednoho vydavatele 
  • neexistující nebo nepřesné kontaktní údaje (obecné emailové adresy, kontaktní formuláře, fiktivní adresa společnosti nebo jen P.O. BOX)
  • zavádějící indexace časopisu (nepravdivá indexace, indexy nízké úrovně nebo formální seznamy) 
  • fiktivní metriky nebo lživá tvrzení o výši impakt faktoru a indikátorech ve Scopusu
  • velké množství plagiátů

 

Možnosti odhalení predátora a ověření kvality časopisu

  • ověření uváděné hodnoty impact faktoru v rejstříku Journal Citation Reports databáze Web of Science; případně ověření indexace časopisu v databázi Scopus nebo ERIH+
  • kontrola časopisu podle ISSN v registru ROAD
  • ověření, zda časopis není uveden na Beallově seznamu (Beall’s List - archiv) predátorských časopisů. Pozn.: poslední aktualizece Beallova seznamu proběhla v lednu 2017, kdy byl blog zrušen.
  • časopisy napodobující identitu odborného časopisu (hijacked journal - archiv) naleznete zde. Pozn.: poslední aktualizece Beallova seznamu proběhla v lednu 2017, kdy byl blog zrušen.

 

Příklady některých predátorských praktik

  1. Zavádějící metriky
  • Advance Science Index
  • Eurasian Scientific Journal Index (ESJI)
  • Global Impact Factor
  • General Impact Factor
  • Impact Factor Services for International Journals (I.F.S.I.J.)
  • IndexCopernicus
  • Journal Influence Factor
  • Universal Impact Faktor

 

  1. Zaměnitelné identity

Predátor

Originál

 The International Journal of Engineering and Science

 International Journal of Engineering Science

 Veliger

 The Veliger

 Journal of Environmental & Analytical Toxicology

 Journal of Analytical Toxicology

 

  1. Odcizená identita

 

Predátorské konference

Stále častěji se také můžeme setkat s pořádáním predátorských konferencí, jejichž hlavním účelem je vybírání konferenčních poplatků. Pozvánka na takovou konferenci se často podobá spíše nabídce cestovní kanceláře než pozvánce ke sdílení odborných informací. Základní znaky predátorských konferencí naleznete na https://kuk.muni.cz/vyuka/materialy/predatori/.

 

Zdroje k tématu predátorských časopisů

PLANKOVÁ, Jindra. Informační predátoři a jiná řešení. In: INFORUM 2016: 22. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-07-01]. ISSN 1801-2213. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2016/plankova-jindra.pdf

PLCH, Lukáš a Jiří KRATOCHVÍL. Predátorské časopisy [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2016 [cit. 2016-07-01]. Dostupné z: https://kuk.muni.cz/vyuka/materialy/predatorske_casopisy.pdf

Predátorské časopisy. Ústřední knihovna ČVUT [online]. c2010 [cit. 2016-07-01]. Dostupné z: http://knihovna.cvut.cz/veda/predatorske-casopisy/

MENU